7. 4. 2025
Oblíbený turnaj, který se v minulých letech hrával až ve velikonočním období, odstartoval letos z provozních důvodů o něco dříve. Už začátkem března začaly některé páry poctivě trénovat ve volných hodinách a dokonce se objevily i na školním dvoře. A to je určitě dobře, protože volejbal a sport obecně tak nějak ke Křence už dlouho patří, i když to není sportovní škola, jako třeba Botanka.
Samotná soutěž se pak naplno rozjela v pátek 28.3.2025, shodou okolností na Den učitelů. Startovní listina byla natřískaná doslova k prasknutí a kromě 4.C se přihlásili všichni. To svědčí o skvělém sportovním přístupu třídních učitelů a určitě i kvalitní manažerské zákulisní práci kolegyně Paříkové, která na některé vyvinula lehounký a neškodný tlak😊. A dále je třeba ocenit i aktivní přístup hráčů z řad studentstva. Všem patří hned na začátku veliká pochvala!!! Turnaj už má za dlouhá léta svůj systém, který byl postupně vylaďován až k současné podobě. Právě zápasy ve skupinách nabídnou občas neskutečná dramata a pro někoho i jeho sportovní vrcholy nebo pády. Hlavně v malé tělocvičně, kde sice není tak velká galerka a kapacita diváků je omezena, se odehrávají už roky velké bitvy, plné nádherných volejbalových příběhů. Možná se nedostanou na titulní stránky světových sportovních periodik, ale v srdcích aktérů i v tu chvíli přítomných diváků zůstanou dlouho pevně uloženy. Bohužel není prostor jmenovitě zmínit všechny tyto hráčky a hráče, ale ví se o vás a společně s medailisty tvoříte sportovní dějiny Křenka Cupu.
Po mnoha a mnoha zápasech ve skupinách došlo na oba playoff pavouky. V tom spodním béčkovém nakonec urvala cenné vítězství třída 2.C. Třídní Andy takticky přenechala svůj hráčský post zpěvačce, matikářce a od pátku nově i volejbalistce Bety. A jak se později ukázalo, byl to promyšlený a skvělý tah. Tento věkem jeden z nejmladších párů trápil favority a jen o chlup nepronikl na první dvě postupová místa.
Pavouk A už tradičně nabídl povedená a dramatická utkání. Semifinále mezi 2.E a 3.D přineslo dva rozdílné sety. V prvním celkem s přehledem zvítězil mladší pár, protože Ríša i Pavla udělali za minulý rok obrovský volejbalový pokrok. Svou přesnou nahrávkou a téměř dokonalým a pestrým útokem fotbalového brankáře Richarda, Terezu a Igora mírně řečeno deptali. Dvojice z 3. D makala, hecovala se, ale prostě na rozjetý mladíky to holt nestačilo. V druhém setu se však starší dvojka ještě více kousla, zahrála několik skvělých míčů, soupeř občas zkazil a naráz to bylo 15:15. Emoce valí ven, endorfiny v tu chvíli tlumí všechny bolístky hráčů, divácký kotel 2.E ve stejných dresech přímo u hřiště v naprostém tranzu a zejména pocity uvnitř!!! Ty nelze úplně popsat, ty musíš naplno prožít a někdy trvají vlastně jen pár sekund a jsou pryč. Ale právě kvůli nim se sport obecně dělá a nepřestává nás bavit a překvapovat. No a pak se to ještě tahalo a skóre přelévalo až nakonec lehce šťastnější a asi i lepší dvojka z éčka překlopila set definitivně na svoji stranu. Ríša a Pavla vyhráli druhé dějství až 20:18 a zaslouženě mohli za pár chvil ochutnat svoje první finále tohoto proslulého turnaje.
V druhém „semíčku“ porazili loňští vítězové Hana a Marek z 3.C už taky ostřílený a zkušený pár z 3.B. Milan i Jitka se překonávali ve hře v poli, obětavě a poctivě padali a vybírali plno těžkých míčů, ale ani to bohužel nestačilo. Favorité z céčka se nenechali rozhodit a v poklidu si dokráčeli už do svého třetího finále po sobě.
Utkání o bronz bylo hodně vyrovnané a v podstatě taková generační přestřelka. Mladý pár už moc chtěl na podium, ale „staříci“ ještě nechtěli vyklidit pozice a vyfasovat pouze bramborové medaile. A body tak nějak přibývaly na jednu i druhou stranu, ale v závěru obou setů se sportovní štěstí a možná i zkušenosti lehounce přiklonily na stranu 3.D.
Zápas o zlato sliboval lítý a vyrovnaný boj, což se ale tak úplně nepotvrdilo. Dvojka z éčka dokonale pocítila na své kůži vlastní medicínu ze semifinále a ve hře na síti dominoval Marek. A asi to tak i mělo být, páč Mára válí závodně voliš za Šlapky a jeho stále ještě mladá parťačka sice není závodní hráčka, ale hobby volejbal má dokonale pod kůží. Takže sečteno podtrženo byla to sportovní pastva pro oči, ale po celou dobu za kratší konec provazu tahali druháci. Nakonec ve volejbalově krásném, ale ne úplně dramatickém zápasu zvítězila 3.C a zaslouženě dokráčela až na pomyslný volejbalový Olymp. A příští rok má zaděláno na čistý hattrick!!
Závěrem ještě velké poděkování všem rozhodčím, kteří poctivě odpískali veliké množství zápasů a přistoupili k celé akci velice profesionálně a byli občas ostří jak břitva:-). A také díky všem kolegům, kteří buď přímo hráli i fandili nebo uvolnili místo jiným, případně tak nějak dali své hodiny k dispozici volejbalu a tím pádem mohl vzniknout tradiční divácký kotel na galerce nebo vedle v menší tělocvičně. Tak třeba zase za rok na ročníku 2026, pokud nám okolnosti dovolí…Vamos Křenka
