Je už sice září, ale rádi bychom ještě podaly zprávu o výměnném pobytu s partnerskou školou ve Stuttgartu, který probíhal na sklonku loňského školního roku v termínech 29.5.-3.6. u nás v Brně a pak těsně před prázdninami 19.6.-24.6. v Německu. V obou městech jsme měli pestrý program a zažili spousty zážitků. Většina z nás, která se do výměnného pobytu přihlásila, chtěla vyzkoušet něco nového, zjistit jak se žije v německých rodinách, jak to vypadá ve Stuttgartu, partnerském města Brna, anebo se jen tak „ulít“ ze školy a procvičit si němčinu, což se nám mimochodem všechno povedlo.
Nejdříve přijeli němečtí studenti do Brna. Po příjezdu v neděli odpoledne jsme si je ihned rozebrali a odvedli do našich rodin. Pondělní dopoledne jsme trávili ve škole, seznamovali jsme se, dávali jsme německým žákům základní lekci češtiny, provedli jsme je po budově školy. Odpoledne následovalo přijetí na radnici, pokračovali jsme na Špilberk do kasemat, večer jsme se ještě společně dívali na film Rebelové. Další den jsme pokračovali v poznávání Brna. Každý z nás si připravil informace o nějaké brněnské pamětihodnosti či zajímavosti. Odborný průvodce nás provedl zákoutími Janáčkova divadla a odpoledne jsme se ocitli v brněnském podzemí. Následující den nás čekal výlet mimo Brno, do Moravského krasu. V Domě přírody jsme viděli novou expozici, která se krasové krajině věnuje, vyšlapali jsme na Macochu a projeli se na lodičkách v Punkevní jeskyni.
Ve čtvrtek jsme se sešli na Mendelově náměstí, kde jsme si připomínali nejen Řehoře Mendla, klášter a kostel na Starém Brně, ale i událost vyhnání brněnských Němců na konci května 1945 (dozvěděli jsme se, že mnozí z nich našli nový domov v městě Schwäbisch Gmünd nedaleko Stuttgartu). Pak jsme zamířili do Vida centra a odpoledne měli naši němečtí přátelé na programu prohlídku vily Tugendhat. Týden jsme zakončili společným večerem na bowlingu.
V programu jsme měli i dost volného času, který každý velmi rád uvítal. S našimi německými kamarády jsme většinou šli na jídlo nebo jsme jen tak někde poseděli. Byla to nejlepší část dne, protože jsme si odpočinuli po dlouhém chození, podívali se, kam jsme chtěli, a povídali si mezi sebou (němčinu občas střídala i angličtina). Podle ohlasů se tu německým kamarádům líbilo a většina z nich by nejraději vyměnila Stuttgart za Brno.
Za dva týdny jsme jeli minibusem navštívit rodiny do Německa. Pocity byly smíšené, někdo se těšil a někdo měl zase obavy. Bydlení v rodinách bylo rovněž odlišné. Ukázalo se to hlavně na našich svačinkách. Někdo se mohl pochlubit obrovskou svačinou s ovocem, čokoládovými tyčinkami, a někdo byl rád, že dostal chleba s máslem.
Na rozdíl od programu v Brně jsme v Německu více času trávili i ve škole. Zažili jsme tak např. i jeden den třídních výletů (každý v různé třídě), zatímco ve škole probíhala ústní maturitní zkouška. Překvapil nás taky způsob, jakým se tam vaří obědy. Do školy je dodávají rodiče studentů nebo si žáci musí zajistit jídlo sami ve městě.
V rámci naší výměny nás ředitel Leibniz Gymnasium, pan Fischer, osobně provedl po budově školy. Němečtí kamarádi nám pak ukázali centrum města, byli jsme na slavné stuttgartské televizní věži nebo v Mercedes-Benz muzeu, které na všechny z nás udělalo asi největší dojem. Taky jsme měli workshop o slam poetry (tvořili jsme texty v němčině), poznávali jsme i stuttgartské okolí tvořené především vinicemi (uspořádali jsme si mezi nimi malý piknik). Zažili jsme geocaching v centru a přijali pozvání na stuttgartskou radnici pro všechny, kteří se Stuttgartem v zahraničí spolupracují. Tam jsme poznali spoustu milých lidí, zažili promítání fotbalu (v červnu probíhalo mistrovství Evropy – vzpomínáte?), hlavně však na radnici bylo pro všechny spousta skvělého jídla. Někteří opustili radnici s plným břichem, jiní zase s komínkem vizitek.
Poslední večer před odjezdem jsme grilovali na školním dvoře. Každý přinesl něco a společně jsme si tu poslední chvíli perfektně užili. Po setmění jsme se již odebrali domů, povykládali si, co nejvíc jsme mohli, sbalili kufr a šli spát. Ráno jsme někteří oplakávali náš odjezd, pořídili poslední fotografie a vyrazili (tentokrát velkým autobusem) domů. No a protože jsme ve volném čase neměli nic lepšího na práci než nakupovat, domů jsme přivezli asi jen horu špinavého oblečení a prázdné kapsy.
Tento výměnný pobyt bychom označily jako výborný!
Autorky: Natálie Lahodová a Magdalena Al Masany (čerstvě z 2.B)
Fotografie: Jan Rybníkář