Děti ze zkumavky aneb úvod do reprodukční medicíny

V hodině biochemie nám přišla paní doktorka RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph. D. z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty představit základy reprodukční medicíny.

Na začátku jsme byli seznámeni se základními pojmy a příčinami neplodnosti. Věděli jste například, že v ČR má problém s neplodností kolem 15 % párů a toto procento se neustále zvyšuje? Nárůst neplodnosti je způsoben zejména zvyšováním věku rodičů (především matek), životním stylem, psychickými faktory (chronickým stresem), obezitou atd. Reprodukční medicína však umí těmto neplodným párům v mnoha případech pomoci. Po pohovoru a následných vyšetřeních je u nich zvolena vhodná léčba, která může mít podobu změny životního stylu, rehabilitace a lázeňské léčby, medikamentózní léčby, chirurgického řešení či asistované reprodukce.

My jsme se v přednášce zaměřili na asistovanou reprodukci. Tato asistovaná reprodukce neboli umělé oplodnění shrnuje lékařské postupy a metody, při kterých dochází v laboratorních podmínkách (in vitro) k manipulaci s gametami (spermiemi a vajíčky) a embryi s cílem dosažení těhotenství. Podle slov paní doktorky je však opravdovým cílem, nejen dosažení těhotenství, ale narození zdravého dítěte. První „dítě ze zkumavky“ se narodilo roku 1978 ve Velké Británii. Mezi postupy reprodukční medicíny se řadí stimulace vaječníků a plánovaný styk, intrauterinní inseminace, in vitro fertilizace nebo kryoembryotransfer.

Z těchto metod nám byla více představena in vitro fertilizace. Při in vitro fertilizaci (ve zkumavce) je nutné ženě pomocí hormonální stimulace navodit superovulaci (sestup více vajíček), po které následuje odběr zralých vajíček a jejich zhodnocení. Ve stejný den jako odběr vajíček probíhá také odběr spermatu a hodnocení jeho kvality. Následuje oplození buď metodou ICSI (intracytoplazmatické injekce spermií), při které je spermie vložena přímo do vajíčka, nebo klasické inseminace, která se provádí na Petriho misce. Pokud dojde k úspěšnému oplodnění vajíčka, je embryo zhruba po pěti dnech od oplodnění (ve stádiu blastocysty, u které nejlépe neproběhlo oddělení trofoblastu) zavedeno do dělohy matky. Po zavedení vajíčka do dělohy by měl již vývoj probíhat přirozeně a v ideálním případě končit narozením zdravého dítěte. Ostatní embrya mohou být uchována v tekutém dusíku pro případné další využití. Takto uchována mohou být i několik desítek let.

Jak jsme tedy mohli během přednášky poznat, reprodukční medicína je schopna úžasných věcí a dává naději mnoha párům, kterým se nedaří početí přirozenou cestou.

Děkujeme za přednášku.

Autor článku: Natálie Dastychová, 4. B